Plakáty Bundeswehru v Brémách: Politické graffiti vyvolává rozruch!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Neznámí lidé hyzdí reklamní plakáty Bundeswehru v Brémách politickými hesly; Policie to vyšetřuje.

Unbekannte verunstalten Bundeswehr-Werbeplakate in Bremen mit politischen Parolen; Polizei ermittelt.
Neznámí lidé hyzdí reklamní plakáty Bundeswehru v Brémách politickými hesly; Policie to vyšetřuje.

Plakáty Bundeswehru v Brémách: Politické graffiti vyvolává rozruch!

V centru města Brém a sousedních okresech došlo k pozoruhodnému incidentu: Neznámí lidé znehodnotili četné reklamní panely Bundeswehru. Jak t online Na rozsáhlé graffiti prý narazili policisté při obchůzce v sobotu 6. září. Nejméně sedm plakátů bylo ozdobeno provokativními politickými hesly.

Postiženými okresy jsou Bremen-Östliche Vorstadt, Mitte, Gröpelingen a Walle. Plakáty obsahují výroky jako „Do federální vlády jde jen pes“ a „Mír je červený, revoluce ukončí války“. Tyto zprávy podle policejní mluvčí naznačují, že pachatelé nesouhlasí s Bundeswehrem. Přesné motivy odpovědných však zůstávají nejasné a policie v současné době nedokáže posoudit, zda se jedná o shluk takových incidentů. Mluvčí nicméně objasňuje, že k takovému graffiti dochází „čas od času“.

Aktuální debaty o Bundeswehru

Incident vrhá světlo na probíhající diskuse kolem Bundeswehru. Jedná se o vojenskou sílu Německa a v současnosti má kolem 181 000 aktivních vojáků. Po druhé světové válce získala Spolková republika suverenitu vyzbrojit se v případě obrany v roce 1955. Část současné debaty zdůrazňuje potřebu zvýšit počty vojáků, v neposlední řadě kvůli výzvám ukrajinského konfliktu. Federální vláda plánuje zvýšit počet svých vojáků na 50 000 až 60 000 vojáků.

Průzkum z dubna 2024 ukázal, že 79 procent obyvatel hodnotí současné formování Bundeswehru negativně. Současné průzkumy navíc ukazují, že 45 procent lidí v Německu je pro znovuzavedení povinné vojenské služby, opatření, které by se dotklo nejen mužů, ale i žen. Tento vývoj je motivován v neposlední řadě rozhodnutími o zvýšení výdajů na obranu v rámci NATO, kde se diskutuje o cíli pěti procent národního hrubého domácího produktu do roku 2035.

Politické a sociální implikace

Reakce na graffiti byly smíšené jak v politice, tak ve společnosti. Bundeswehr se na jedné straně považuje za nepostradatelnou instituci, která zajišťuje obranu země, na druhé straně se objevují obavy z vojenské přítomnosti a výdajů. Diskuse o postavení Bundeswehru a souvisejících společenských a politických souvislostech je aktuálnější než kdy jindy.

Incident v Brémách je jasným signálem, že otázky míru, armády a sociální odpovědnosti jsou i nadále kontroverzní. Kdo bude mít v této debatě poslední slovo, se teprve uvidí.

Quellen: